Motto:

Nikdy nelituji toho, co jsem udělala, ale toho, co jsem neudělala...

neděle 20. listopadu 2011

Škvarkové pagáče

Zase jsem dnes na chvilku zaměstnala pekárnu a protože máme raděi slané než sladké, vyhrály to škvarkové placky neboli pagáče. Bylo jich na tři plech, tak snad zbydou ještě na večeři :)


300 g polohrubé mouky, 150 g hladké mouky, 300 g škvarků, 2 vejce, 1 sáček droždí, 150 ml mléka,  hrubá sůl a kmín na posypání, žloutek nebo vejce na potření
Do pekárny nalijeme mléko, vejce, trošku cukru, nasypeme mouky a přisypeme droždí. Necháme zadělat těsto, ke konci nasypeme škvarky nakrájené na malé kousky. Dáme vykynout,po vykynutí z těsta oddělujeme malé kousky a tvarujeme placičky. Ty potřeme vajíčkem, posypeme solí a kmínem a pečeme na 180 stupňů asi 15 minut do světle hnědé barvy.
Dobrou chuť!


 

Vždycky budu mít sílu usmát se do očí člověku, který mě chce vidět plakat !

čtvrtek 17. listopadu 2011

Poezie záplat

Dnešní volný den jsme využili k rodinnému výletu do Šlapanic u Brna, kde je až do 27. listopadu výstava patchworku Poezie záplat. Pokud budeme mít cestu okolo nebo čas si udělat výlet, určitě se zajeďte podívat, děvčata našila krásné věci a rozhodně je na co koukat ! A pokud s sebou vezmete rodinku, která patchworku neholduje, můžete je poslat na souběžně probíhající výstavu Šaty dělají pračlověka nebo ještě lépe do sousední cukrárny :)
Tak tahle deka sklidila asi nejvíce mého obdivu... babiččina zahrádka sice není nic neobvyklého, ale ta velikost dílků .. pro porovnání jsem ji vyfotila s Janiččinou tlapkou ...jeden dílek není větší než nehet...

Moje oblíbené barvičky...

Pro andělíčky mám slabost :)

příjemně veselá scrapovka...

a spousta polštářků....

úterý 15. listopadu 2011

Radosti pondělního dne

I když nemám pondělky vůbec ráda, některá jsou aspoň o něco příjemnější..většinou ta druhá v měsíci. Pravidelné návštěvnice Galeria Marina už tuší, tak ještě pro ostatní - to jsou právě ta pondělí, kdy se na Galerii konají pravidelně burzy na předem daná téma. A včerejší burza byla vůbec úžasná, protože byla laděná už vánočně. Sama jsem tentokrát neměla čas nic nabídnout, ale o to víc mám radoost z dárečků, které se mi povedlo "ulovit" :). Takže už se těším, až najdu ve schránce:
Nádherný receptář od Medvídka


Vystřihované andílky od Vexičky
a
Pytlíček se srdíčky od Janičky Cingrlátka


Ještě jednou všem děkuju za zpříjemnění včerejšího pondělí ♥

sobota 12. listopadu 2011

Preclíky

A nejen pro účastnice včerejší sešlosti u Belletkovic slibovaný recept na měkké preclíky. Bohužel bez fotky, protože než jsem se stihla vykoupat, už nebylo co fotit :((((

cca 1/4 l teplé vody (pokud budete zadělávat v pekárně, tak i maličko více)
0,5 kg hladké mouky
4 kostky cukru
2 lžičky soli
50 gr sádla (i máslo jde, ale máslo poctivé, nikoli Hera a spol.)
1 sáček nebo kostka kvasnic

Zaděláme těsto, v ruce nebo v pekárně, nenecháme kynout a hned tvarujeme preclíky či jiné tvary. Z uvedeného množství mi to vychází tak na 20 kousků, takže si rozdělím těsto na polovinu a z každé udělám 10 kousků, což je tak na jeden plech. Na plechu necháme dokynout tak 40-50 minut, než pěkně vyběhnou. Troubu nastavíme tak na 180 stupňů a než se dají péct, je potřeba je smočit do roztoku jedlé sody, díky čemuž získají při pečení hezkou hnědou barvu. Takže do nízké ploché panve dám tak 0,5 l vlažné vody, v ní rozpustím jeden sáček jedlé sody a preclíky v této lázni nechám chviličku namočené. Přesunu zpět na plech ( vypadají v tu chvíli poněkud nevábně a rozměkle, ale v troubě se to spraví), posypu solí, mákem či čímkoli jiným dle chuti a pečeu tak 15 minut do hnědé barvy. Jsou výborné teplé, ale kdyby náhodou stihly vychladnout, tak jim to na chuti nic neubere.

Jsou dny

kdy svítá o něco dřív.... zpívá se v jedné staré písničce. A ten včerejší k nim určitě patřil, vždyť nás čekala dlouhá cesta a jak nemám cestování ráda, tak jsem se na něj moc těšila. Nejen příjemná společnost spřízněných šicích dušiček, ale i cíl - Belletkovic království - způsobilo, že především cesta tam utekla jako voda. Rozepisovat se o tom, jak nám tam bylo fajn, je zbytečné - to se prostě musí zažít. Snad jen to, že mám po včerejšku zase nabité baterky na hodně dlouho ....
Fotky tentokrát nemám..uteklo to tak rychle, že jsem na ně úplně zapoměla....tak jen ty, které jsme pořídila až doma:

Kouzelný hrníček a srdíčka od Painky - ještě jednou moc děkuju, Pavlínko♥


Rozverná kočičí kolekce Witty Kitty, už z ní vidím deku :)


Úplně nové látečky, takové "sladkoritkové", těm prostě nešlo odolat..

A balíček Lecien - ve skutečnosti ještě hezčí, jen to neumím vyfotit...

A to jsem ještě zapoměla vyfotit úžasnou rolničku-kočičku od Katušky, která už mi cinká na tašce - Katuško, děkuju moc♥

středa 9. listopadu 2011

Pro velký úspěch

jsem se dnes rozhodla zopakovat dýňovou polévku - poprvé jsme ji měli těsně před Hallowenem, protože mi byl líto vyhodit vydlabanou dužinu. A protože jsem už nechtěla kvůli polévce kupovat nějakou velkou dýni, zkusila jsem dnes na trhu koupit dýni Hokaido - musím říct, že polévka je ještě lepší. Recept jsem si tentokrá pro nedostatek některých surovin musela upravit a zde je tedy dnešní verze, na které si právě pochutnávám :)

1 dýně Hokaido (měla necelé kilo)
2 velké (ale opravdu velké) stroužky česneku
2 lžíce sušených polévkových bylinek se solí
1 smetana ke šlehání

Dýni jsme - ano, zaměstnala jsem i svoji pubošku, protože se dětské práce neštítím :) - rozkrojily, vydlabaly semínka, oloupaly a nakrájely na menší rádoby kostičky. Ty jsem zalila studenou vodou, aby byly lehce potopené a dala vařit. Vařily se cca 15-20 minut, když jsem k nim přidala dva oloupané stroužky česneku a bylinky se solí. Po pár minutách (než jsem našla nástavec k mixéru, který se jaksi sám neuklidil na správné místo) jsem vše rozmixovala tyčovým mixerem na hustou polévku, přidala 200 ml šlehačku a pak už se oblizovala až za ušima .....


Dobrou chuť !