První adventní

neděli jsem bohužel strávila zcela nesvátečně. Díky tomu, že poslední dny trávím v práci až do večera, nebylo zbytí a musela jsem se pustit do úklidu. Ale zase jsem to vzala důkladně a můžu říct, že koupela a kuchně už mají vánoční úklid za sebou. Dokonce jsme stihli dnes i koupit stromeček a na adventní výzdobu nakonec, sice až v podvečer, ale taky došlo. A tak aspoň večer byl už sváteční a s několika společně zazpívanými koledami se konečně dostavila i správně nostalgická předvánoční nálada....

A tyhle sovičky nám ji doufám pohlídají celý měsíc :)))

Tak to dopadá,

když jedu učit keramiku ...aneb kočky jsou všude :)
P.S. ten anděl je jediná světlá vyjímka, potřebovala jsem ukázat, jak se dělá postava :)

Vánoce se blíží

a tak není čas na hrdinství, jak říká jedna moje kamarádka, ale je načase přidat na tempu, abych stihla dodělat vše, co jsem si na vánoce vymyslela. Tenhle víkend došla řada na adventní kalendář, využila jsem nápad z loňské Mariny , protože jsem si spočítala, že ten letošní prostě ušít nestihnu, i když je úžasný a fanfastický, ale nevadí, bude na příští rok...
Není sice úplně rovný, nějak jsem to neurejdovala a kapsičky mají lehce náklon vlevo, ale už visí a připomíná, že vánoce už tu budou co nevidět....

No a protože vánoce nejsou jen o kalendáři, ale i o dárcích, stihla jsem ještě připravit dva organizéry, které poputují jako dárečky... doufám, že se budou líbit!

Poslední

- aspoň tedy myslím, že poslední letošní růže z naší zahrádky... i tak je to malý zázrak, že ještě 20. listopadu kvetou. Nepamatuji si, že bych kdy měla pohromadě růže ze zahrady a vánoční hvězdu :).

A zas ta pracovna ...

Já vím, že už tu o pracovně řeč jednou byla, ale zase jsme pokročili o kousek dál a tak se "musíme" pochlubit, jak je ten náš kutlošek čím dál útulnější...jen kdyby toho času, který tam můžu trávit, bylo trochu víc...
Konečně jsou nitě na svém místě a ne všude po stole...

A nejen nitě, ale i ostatní nezbytnosti našly svoje místečko...



Trochu jsem porovnala i syslírnu...

lehce i vánočně vyzdobila...

a i na okně nám to kvete čím dál víc...



Škvarkové pagáče

Zase jsem dnes na chvilku zaměstnala pekárnu a protože máme raděi slané než sladké, vyhrály to škvarkové placky neboli pagáče. Bylo jich na tři plech, tak snad zbydou ještě na večeři :)


300 g polohrubé mouky, 150 g hladké mouky, 300 g škvarků, 2 vejce, 1 sáček droždí, 150 ml mléka,  hrubá sůl a kmín na posypání, žloutek nebo vejce na potření
Do pekárny nalijeme mléko, vejce, trošku cukru, nasypeme mouky a přisypeme droždí. Necháme zadělat těsto, ke konci nasypeme škvarky nakrájené na malé kousky. Dáme vykynout,po vykynutí z těsta oddělujeme malé kousky a tvarujeme placičky. Ty potřeme vajíčkem, posypeme solí a kmínem a pečeme na 180 stupňů asi 15 minut do světle hnědé barvy.
Dobrou chuť!

 

Vždycky budu mít sílu usmát se do očí člověku, který mě chce vidět plakat !

Poezie záplat

Dnešní volný den jsme využili k rodinnému výletu do Šlapanic u Brna, kde je až do 27. listopadu výstava patchworku Poezie záplat. Pokud budeme mít cestu okolo nebo čas si udělat výlet, určitě se zajeďte podívat, děvčata našila krásné věci a rozhodně je na co koukat ! A pokud s sebou vezmete rodinku, která patchworku neholduje, můžete je poslat na souběžně probíhající výstavu Šaty dělají pračlověka nebo ještě lépe do sousední cukrárny :)

Tak tahle deka sklidila asi nejvíce mého obdivu... babiččina zahrádka sice není nic neobvyklého, ale ta velikost dílků .. pro porovnání jsem ji vyfotila s Janiččinou tlapkou ...jeden dílek není větší než nehet...

Moje oblíbené barvičky...

Pro andělíčky mám slabost :)

příjemně veselá scrapovka...

a spousta polštářků....

Radosti pondělního dne

I když nemám pondělky vůbec ráda, některá jsou aspoň o něco příjemnější..většinou ta druhá v měsíci. Pravidelné návštěvnice Galeria Marina už tuší, tak ještě pro ostatní - to jsou právě ta pondělí, kdy se na Galerii konají pravidelně burzy na předem daná téma. A včerejší burza byla vůbec úžasná, protože byla laděná už vánočně. Sama jsem tentokrát neměla čas nic nabídnout, ale o to víc mám radoost z dárečků, které se mi povedlo "ulovit" :). Takže už se těším, až najdu ve schránce:
Nádherný receptář od Medvídka

Vystřihované andílky od Vexičky
a
Pytlíček se srdíčky od Janičky Cingrlátka

Ještě jednou všem děkuju za zpříjemnění včerejšího pondělí ♥

Preclíky

A nejen pro účastnice včerejší sešlosti u Belletkovic slibovaný recept na měkké preclíky. Bohužel bez fotky, protože než jsem se stihla vykoupat, už nebylo co fotit :((((

cca 1/4 l teplé vody (pokud budete zadělávat v pekárně, tak i maličko více)
0,5 kg hladké mouky
4 kostky cukru
2 lžičky soli
50 gr sádla (i máslo jde, ale máslo poctivé, nikoli Hera a spol.)
1 sáček nebo kostka kvasnic

Zaděláme těsto, v ruce nebo v pekárně, nenecháme kynout a hned tvarujeme preclíky či jiné tvary. Z uvedeného množství mi to vychází tak na 20 kousků, takže si rozdělím těsto na polovinu a z každé udělám 10 kousků, což je tak na jeden plech. Na plechu necháme dokynout tak 40-50 minut, než pěkně vyběhnou. Troubu nastavíme tak na 180 stupňů a než se dají péct, je potřeba je smočit do roztoku jedlé sody, díky čemuž získají při pečení hezkou hnědou barvu. Takže do nízké ploché panve dám tak 0,5 l vlažné vody, v ní rozpustím jeden sáček jedlé sody a preclíky v této lázni nechám chviličku namočené. Přesunu zpět na plech ( vypadají v tu chvíli poněkud nevábně a rozměkle, ale v troubě se to spraví), posypu solí, mákem či čímkoli jiným dle chuti a pečeu tak 15 minut do hnědé barvy. Jsou výborné teplé, ale kdyby náhodou stihly vychladnout, tak jim to na chuti nic neubere.

Jsou dny

kdy svítá o něco dřív.... zpívá se v jedné staré písničce. A ten včerejší k nim určitě patřil, vždyť nás čekala dlouhá cesta a jak nemám cestování ráda, tak jsem se na něj moc těšila. Nejen příjemná společnost spřízněných šicích dušiček, ale i cíl - Belletkovic království - způsobilo, že především cesta tam utekla jako voda. Rozepisovat se o tom, jak nám tam bylo fajn, je zbytečné - to se prostě musí zažít. Snad jen to, že mám po včerejšku zase nabité baterky na hodně dlouho ....
Fotky tentokrát nemám..uteklo to tak rychle, že jsem na ně úplně zapoměla....tak jen ty, které jsme pořídila až doma:

Kouzelný hrníček a srdíčka od Painky - ještě jednou moc děkuju, Pavlínko♥

Rozverná kočičí kolekce Witty Kitty, už z ní vidím deku :)

Úplně nové látečky, takové "sladkoritkové", těm prostě nešlo odolat..

A balíček Lecien - ve skutečnosti ještě hezčí, jen to neumím vyfotit...

A to jsem ještě zapoměla vyfotit úžasnou rolničku-kočičku od Katušky, která už mi cinká na tašce - Katuško, děkuju moc♥

Pro velký úspěch

jsem se dnes rozhodla zopakovat dýňovou polévku - poprvé jsme ji měli těsně před Hallowenem, protože mi byl líto vyhodit vydlabanou dužinu. A protože jsem už nechtěla kvůli polévce kupovat nějakou velkou dýni, zkusila jsem dnes na trhu koupit dýni Hokaido - musím říct, že polévka je ještě lepší. Recept jsem si tentokrá pro nedostatek některých surovin musela upravit a zde je tedy dnešní verze, na které si právě pochutnávám :)

1 dýně Hokaido (měla necelé kilo)
2 velké (ale opravdu velké) stroužky česneku
2 lžíce sušených polévkových bylinek se solí
1 smetana ke šlehání

Dýni jsme - ano, zaměstnala jsem i svoji pubošku, protože se dětské práce neštítím :) - rozkrojily, vydlabaly semínka, oloupaly a nakrájely na menší rádoby kostičky. Ty jsem zalila studenou vodou, aby byly lehce potopené a dala vařit. Vařily se cca 15-20 minut, když jsem k nim přidala dva oloupané stroužky česneku a bylinky se solí. Po pár minutách (než jsem našla nástavec k mixéru, který se jaksi sám neuklidil na správné místo) jsem vše rozmixovala tyčovým mixerem na hustou polévku, přidala 200 ml šlehačku a pak už se oblizovala až za ušima .....

Dobrou chuť !

Radost ze schránky

Domů se ráda vracím vždycky, když mě ale doma čeká nějaké to překvapení ze schránky, je to o to příjemnější :). A dneska tam bylo...krásně naducané, s dalekou cestou za sebou ..a uvnitř....

Tak jsem se pomazlila, hezky srovnala do komínku  a budu se těšit na víkend, až bude víc času....

Adventní

Už jsem dnes pár lidiček vyplašila perníčkama, tak doufám, že to nebude horší...už pomalu vymýšlím adventní věnec, tedy věnce, jeden na stůl a druhý na dveře. Zatím pro vaši inspiraci některé výtvory z předchozích roků:

První vánoční pečení

a vypadá to, že se včera zadařilo, těsto je sice zatím uleželé jen přes noc, ale i tak jsou první vzorky velmi podařené, krásně drží tvar a nádherně chutná po medu. Ovšem vypadá to, že nebudou mít dlouhého trvání - už teď je i druhý plech prázdný:)

Pomalu se zabydlujeme

v naší pracovničce. jde to sice pomalu, ale jistě a každý víkend, protože přes týden není čas, se snažíme pokročit aspoň o kousek. A protože v týdnu dorazily nádherné látečky od Belletky , byly tento víkend na řadě závěsy. Výběr a návrh byl v Jančině režii, takže jsou takové "sladkoriťkové" , ale hlavní je, že přes drobné techické problémy se zavěšením už visí.

Ještě nás čeká hodně práce, ale i tak se nám tam šije moc dobře :)

Svoje místo tu našly i polštářky z letního kursu:

a pěkně nahoře, aby se na ně nedostaly naše čtyřnohé kamarádky, se usadili medvídci a panenky:

A až se nám podaří ještě nějak hezky uspořádat naše sysliště, tak ukážeme i to :).

Nejvyšší čas

Do adventu chybí sotva tři týdny, takže je nejvyšší čas začít myslet na pečení. Začínáme samozřejmě s perníčky, další přijde na řadu mnohem později. Zadělaly jsem s jankou rovnou ze dvou kil mouky, takže máme celkem 3,5 kila těsta, snad jim to na chvíli bude stačit - zítra upečeme pár zkušebních kousků (aspoň nám to tu hezky zavoní) a zbytek pak naostro po uležení těsta příští víkend. Asi nebudou tak krásné jako tyhle z Fleru, ale určitě budou dobré :)

Jako každý rok a přece jinak

Tak nějak už to patří každý rok k tradici, že na Hallowen vyřezáváme dýni ... ne že bych až tak tenhle svátek prožívala, ale každá příležitost něco s holkama tvořit je dobrá. A protože každý rok se u nás koná soutěž o tu nejhezčí vyřezakou oranžovou dekoraci, snažíme se o to víc - a musím říct, že úspěšně :)

Takže i letos jsem přivezla domů jednoho drobečka vážícího přes 15 kilo, ale už to letos nebylo na mě...tedy, byla jsem odsunuta do pozice hlavního poradce a pomahače, sice jsem mohla pomáhat, ale to bylo tak všechno...letos už si chtěla soutěžit Janka sama za sebe..

Ale i jako kouč jsem myslím uspěla a naše dýně byla (opět) nejhezčí .... a jak jinak, než kočičí...

Něco o mě....

Věk: patřím mezi "Husákovi děti", tak počítejte :)

Stav: už pěkných pár let vdaná a nelituju :)

Děti: 2 kousky ženského pohlaví

i když je dneska nazvu dětmi, tak se pomalu urazí....

Další rodinní příslušníci: Baruška neboli Barča a Madeleine of Merrity Cats neboli Madla

Zaměstnání: někdy se tam i těším :)))

Další zájmy a záliby: jé, těch by bylo ... jen ten čas občas chybí :( - takže kromě šití, ke kterému se snažím přibírat i svoje ratolesti

je to i všecno možné jiné tvoření, třeba keramika

nebo kolo

a samozřejmě i zahrada okolo domečku, z které Vám všem posílám jeden voňavý pozdrav a přeji krásný den ....

P.S. snažila jsem se najít nějakou společnou fotku a tahle byla jediná, takže se omlouvám za uříznutou hlavu...holt samospoušť :)))